170cm, 61kg, ThinJill...

Únor 2014

27.2.

27. února 2014 v 14:33 | ThinJill |  Nauč se to chápat
Ahojky holky,

Vše komenty mě příjemně povzbudily a potěšily, hlavně jak mi řpejete, ať se dostanu na školu, chci jít na fyzioterapii, tak snad to klapne, přála bych si to :) ...
Slečno A, to, že máš neustále hlad, je to nejlepší, co tě mohlo potkat, znamená to jediné, tvuj metabolismus se rozfrčel, že jakmile něco sníš, ryvhlostí blesku to spálí a chce další jídlo, takže se krm stále často, jen samozřejmě to co máš...!

Ano ano, už toho bylo dost, nějaké to depkaření a stresové období, s přicházejícím pěkným teplejším počasím a sluníčkem bych také ráda začla žít příjemněji a jde o to, jak si to uděláme...

POZOR..!! asi bych vám měla nastínit, co se stane, když se přestanete držet svého řádu, povolíte v mysli a necháte vše běžet jako kdysi, bezhlavě... Jelikož jsem ted byla nemocná a tudíž hrozně mrzutá, že nemohu jít trénovat, vyvolala to ve mě pocit zbytečnosti řešit stravu a proto jsem začla jíst zcela "běžne", ptž lidi, co jí "běžně" spíše jí jako čuňátka a ze mě se takové malé čunítko stalo a teď pozor, nezděste se, ale nevím proč, každý večer jsem si dala čokošku, no jo, jednou i zmrzku, o to by nešlo, co se váhy týče, to je můj problém a mé svědomí a já vím, že to zase shodím, to všechno budiž, ale co vám chci nastínit je to, že se ukázalo, že je to kutečně tak nezdravé, až je to zdraví škodlivé a já včera usínala v hrozných bolestech... Asi se ptáte proč, nebo "jebe jí", jaké bolesti...?
Ale ano, bohužel, včera večer jsem si uvědomila, že žrát věci s vysokým obsahem jednoduchého bílého cukru je vyloženě jedovaté a jak se mi ten cukr usadil do kloubů a šlach, nemluvě o tom, že mi rozežral poměrně dost svaloviny a přemýšlet mi moc nešlo, a shodou náhod, mamča včera říkala, že viděla dokument o děcku, co jedlo denně dost sladkostí a měl tolik problémů z toho, že sama mamča řekla, že už to kašle a nechce to...

A já se taky rozhodla, už přede mě nikdy nedávejte čokoládu, zmrzlinu a podobné pičoviny, které jsou vyrobeny průmyslem, je to totální maras působící v našem těle jako, jak říkala mamča TICHY ZABIJAK...!

Po včerejším večeru jsem skutečně vyléčená a nechci to už... Chutná..? Ok, dám si něco co taky chutná, ale něco zdravějšího, třeba ovoce, čaj s medem, nebo nějakou dobrotu prostě, která nemá v sobě ten zasraný bílý cukr a myslím tofakt vážně, protože co mě to způsobilo, tak kdyby se to stalo vám, asi taky změníte pohled na věc...
Vždyt je to vyloženě droga a já s tím už nic nechci mít společného, už to nikdy nechci...
Všechny ty dorty čokošky zmrzky a podobné hovádstvo končím, ani vidět, ne, omlouvám se průmysle, já už tady neutratím ani korunu... SBOHEM...
Vítám tohle:



A to teď vbc nebylo myšleno se spojitostí o hubnutí...

Takové bolesti už fakt zažít nechci a jak kůže svědila, nene, díky, fakt ne... dala sjem tomu jednou pro vždy papa šáteček...

Přijímačky na fyzio, udělat FCE v pomaturitáku a trénovat jak Dany Linn Bailey a věnovat se mojemu mazlíčkovi, to je můj život a tyhle sračky z toho mažu, protože mi ho akorát pomalu, ale jistě zkracovaly...!

Držte se holky...

25.2.

25. února 2014 v 9:26 | Thinjill |  Deníček ThinJill
Ty jo, začínám být už zdravá...

To je mega fajn pocit, a tak přemýšlím, jak to půjde dál... Ted jsem měla starosti s podáváním přihlášek, jak jich dáváte více, to je šílené, ale až na jednu věc to mám hotové, tak jsem ráda...

Ale přemýšlím, jak dál s hubnutím... Jak jsem četla u Estell, taky se mi to tak trochu občas zvrhne, že třeba po obědě už nejím několik hodin nic a večer to pak jakby doháním... Což je dost špatně a tak si říkám, zase by to chtělo řád a systém, protože jedině s tím jsem vždycky byla úspěšná...!

Musím se ted hodně učit na přijímačky, takže žádné lenošení a fakt se jít učit, jinak se nedostanu a skončím jak trubka u pokladny v Kaufu, panebože, to by mě asi porazilo, ne, jdu se učit a s tím jídlem, asi si začnu psát, co jsem kdy snědla, at se mám trochu pod dozorem a kde jinde to napsat než na blog, kde to sledují vaši "blog kámoši" :)

Ať se daří...!

22.2.

22. února 2014 v 23:35 | ThinJill |  Deníček ThinJill
Ahojte,

tak jsem se teď dostala do fáze, že jsem nemohla jít na trenink, ptž jsem onemocněla...
Nic vážného, prostě jen přechladnutí, ucpané dutiny, tak smrkám nesmrkám, spím nespím, jím nejím...
Takže ted nějak jídlo ani neřeším, stejně ho moc neporadím, zvláštní pocit, neřešit jídlo, to už jsem dlouho nepocítila...

Prostě neřešíte to...? Chápete to...? Je to jako kdysi, prostě jím si, co jím a čést... Chvíli jsem se cítila jako normální člověk který to neřeší... :D Ej, bylo to hezké...

Ale jen co budu fit, zas to řešit začnu, to je tak isto... :D

18.2.

18. února 2014 v 13:57 | ThinJill |  Deníček ThinJill
Je to zvláštní, ale je to tak,

každý den je úplně jiný, dnes si něco řeknu jak co bude a pak zjistím, že zítra je stejně všechno jinak...
jediné, co se moc nemění, je rozvrh, co si na kdy naplánujete, to ano, ale ten průběh...?

Dnes jsem šla z fitka jak zmoklá slípka, sice jsem si zacvičila fajně, ale kde byl trenér...? cvičil si sám, občas
za mnou přišel, ale spolupráce o hovně a to říkal, jak strašně budem spolu makat, hovno, každý máme odlišný
trenal a tak to prostě nejde, prostě už to není to co bývalo a já se musím osamostatnit... ( né že bych nedokázala si cvičit sama, znám to, vím co mám dělat, ale NENI TO ONO!!!!)

Ale sere mě to, možná si vzpomínáte na ten mega veselý článek, kdy jsem vám psala, že s ním zase začínám makat, no ale bohužel, takový trénink byl max 2x a potom už to začlo být, spíše samostatné...
To mu teda řeknu ale, že ať to nenazývá společnými tréninky, protože nejsou, kašlu na to, jedu si svoje
a ať si na mě kašle, sice mě to dost bolí, ale co mám dělat, už to nikdy nebude jako kdysi na začátku když jsem si ho platila a bylo to vše nové, takže asi tak... Nemám z toho vůbec dobrý pocit... :(

Debilní všechno :(

15.2.

15. února 2014 v 16:17 | Thiny Respect Girl |  Deníček ThinJill

Tak jsem si řekla jedno....

Buď budu štíhlá vymakaná sexy kočka pro svého skvělého chlapa,
a nebo budu vést průměrný život s nějakým tím kilem navíc..

Hádejte, co jsem si vybrala... :) Včerejší trénink jasný důkaz, tak jako i strava za poslední 4 dny...
Mít tělo, po kterém by každý toužil, to je oblečení, které nemusíte sundávat, jen o něj pečovat, je to jako
oáza, ve které stále jste, ať se děje cokoliv...! Je to Vaše sebevědomí a sebeúcta,
tak jako sebedisciplína a odolnost...!

ŠTÍHLOST je milovaná, chtěná, dívka se cítí výborně a muž to z ní vycítí a to vzbuzuje v obou sexapeal, o kterém
se nikomu ani nesní...!

Neomezuji se, jím si clekem chutně, ale vím jak na to, co jíst, kdy to jíst, v jakém množství a 2x týdně zamakám jak
profík s tím nejvyšší odhodláním... Tělo to chce, dostává se mu to taka já cítím, jak se mi za to ovděčuje...
Je mi báječně a vím, že může být ještě líp...!

Nenechme si tu možnost ujít...! Nebo (ujíst)...? ;-) :-p
:D :D :D Joooo!

11.2.

11. února 2014 v 22:06 | ThinJill |  Deníček ThinJill
Děkuji v prvním bodě holkám za komentáře,

především Slečně A, Estellce... Je příjemný pocit psát článek a vědět, nebo aspon tušit, že si ho alespon někdo
fakt přečte a ještěže nad ním popřemýšlí a napíše komentář, z kterého jde vyčíst, že to fakt řeší a ví o co go...!
Za to díky, tak samo to dělám u vás a je hezké, že je to oboustranné.. Proto mě nutí se zeptat...

Vivien... žiješ...?

Nepotřebuji haldy "kámošek", "známých", mě vždy stačilo méně, ale kvalitních a ted to tak beru i zde, né jako blog pro širokou veřejnost, ale už jako místo, kam si jdu pořešit věci s "kamarádkami" a těmi jste vy, které jsme zmínila, plus pár některých, co občas také napíší, to samozřejmě ano a vám taky děkuji, Koky atd.. :) ...

Řeknu Vám, probouzím v sobě novou sílu a já těch 58 chcu... Nebudu o tom mluvit dopředu a řešit to, prostě budu žít v čase a uvidím, co se dá dělat.. 28.2. je další měření, to mám ještě dost času s tím pohnout a já opravdu potřebuji lepší výsledky ještě než minule, vy to možná berete, žetrenér to a tamto, ale vy nevíte, jaké to je s ním na tréninku a to jeho chování ke mně, když mám dobeé výsledky, je úplně užasné a já se taky cítím líp a vypadám líp a žije se mi líp, takže to orpavdu chci a začnu pro to taky něco dělat a né že si sním čokoládku a řeknu si, ale dobré, tělo to spálí...

Musím se opravdu krotit a začít opět zasévat ke své pevné vůli, kterou tam kdesi v jádru v genetickém základu po mamči mám a díky motivaci toho data 28.2., kdy opět budu stát na InBodyčku, nechci se klepat stresem, kolik zas ukáže hodnota tuku... musí být pod deset a váha kolem 58, tak to říkám, tak provedu, abych byla šťastná a pro trenéra úspěšná a pro vás taky... :-)

Trénink Dany a Joseho

9. února 2014 v 11:56 | Thiny Respect Girl |  Nauč se to chápat
http://kulturistika.ronnie.cz/c-17801-jose-raymond-trenink-ramen-s-danou-linn-bailey-v-priprave-na-arnold-classic-2014.html

9.2. Neděle

9. února 2014 v 11:55 | ThinJill |  Deníček ThinJill
Tak mám po superním víkendu... tedy jak se to vezme...

Pozvala jsem k sobě dvě mé nejlepší kamarádky a strávily jsme u mě doma super víkend, vážně jsme si to užily a loučily se s tím, že si to zas zopakujem...

Jenže na druhé straně, tento týden jsem spadla do nějakého divného kolotoče... Já se asi bojím své vlastní dokonalosti těla. Když už jsem konečně zhubla a cítila se super, bylo mi tak dobře, až jsem se toho lekla a zase se dojedla zpět k tomu co jsem měla před tím... já už to ani moc nechápu, proč si to vždycky znovu zkazím, ani už nemám na nich chut, jím to prostě jen proto, že mi hlava říká, chci být jako předtím, kde je ten tuk co jsme měli...? A pak už zase jsem na té své hranici a tak je mi fajn, jenže tohle mě nebaví...!

Navíc jsem zjistila a to mě celkem vyděsilo, že už mi nestačí ani půl, ani jedna celá čokoláda, abych se zklidnila, už musím sníst aspon dvě a pak teprve mužu říct, že jsem ukojila svou potřebu po sladkém... takže tady je jasný dukaz, že se to zvyšuje a já mám dojem, že to už je droga... to je vyloženě droga a já jsem na tom závislá a když nemám svou dávku, chybí mi to a mám absťák, cuká to ve mě, jsem na nervy... ( Pouze v případě, že to překonám, nebo to překonat musím, je mi pak dobře a mám ze sebe dobrý pocit, ale to se málokdy podaří právě..)

Rozhodně ted nejsem za vzor, z toho cukru, kterým jsem ted zaplavená mě bolí celé tělo, mám napuchlý ksicht, cítím se malátně a nemám dobrou náladu sama ze sebe, jen z okolností jiných...

Jsem závislák, skoro jako bych brala drogy a rozhodně se chci sama z toho dostat, budu dávky snižovat a taky, prej, když se něco opakuje 28x, mozek to pak vezme jako zvyk... ale 28 dní úplně bez sladkého...? Nevím nevím :(

Mám v sobě silnou vůli a když překonám to nejhorší, pak už jsem v pohodě, ale proč mi to nejde teď...? Že by proto, že sjem byla dlouho bez přítele a tak z toho smutku po něm...? Nebo z čeho sakra...? Že mám furt strach že se nedostanu na výšku nebo já nevím...? Musím si začít víc věřit, vždyť takhle to nikam nevede...

Ale to, že to sladké je pro mě už droga, to je vážné a pozoruju to na sobě a kruci, je třeba to řešit, takhle to opravdu nejde dál... JInak ze mě nebude Fitnesska, ale rochna a to já nedovolím, to fakt ne jako... Jím jen v době, kdy vím, že si to ještě mužu dovolit, ale to mě taky neomlouvá no... maras...

No uvidíme jestli se z toho vylížu, je to opět jen na mě...
Tak jako je na vás

AHoJ

4.2.

4. února 2014 v 21:36 | Thiny Respect Girl |  Deníček ThinJill
Zdravím Vás,

tak mám dnes po dalším tréninku pod vedením treňoše, můžu Vám říci, že teď mě to začalo opět neskutečně bavit,
stravu držím super, protože mě to motivuje být lepší a lepší, jelikož jsem dnes lepší byla než na minulém trenalu,
takže chcu, ať to jde pořád takhle líp a je to i díky tomu zdravému jídlu, ptž jak je tělo zamarasané a zalepené zevnitř,
jak má pak podávat výkony a nemá bolet atd. ?

Souvisí to jedno s druhým a já jsem ráda, že aspon něco na mě platí a končně zase žiji v tom čistém světě pro mě,
kdy mi nedělá problém si dát jen kousek něčeho a jít dál bez povšimnutí a s úsměvem.
Kdo ví, jaké budou další výsledky, chci je mi grandiozní, ale to celkem předbíhám... :-p

Tak a jak se daří Vám děvčatka...? :-)